úterý 21. listopadu 2017

Ledové cukroví

Každý rok si říkám, že začnu s těmi vánočními recepty brzy, ať máte možnost si je včas pročíst a rozhodnout se, zda je vyzkoušíte. Nikdy mi můj záměr ale moc nevyšel. Letos jsem se konečně překonala a upekla pro vás testovací dávky s předstihem :) Nevím, jak mám tohle cukroví nazvat, nevím, jaké má oficiální jméno. My mu totiž doma říkáme "to oblíbené" a nebo ledové. Tak jsem zvolila název ledové a to podle polevy, kterou má. U nás v rodině je to bezkonkurenčně nejoblíbenější cukroví a vždy první zmizí z tácu na stole. Jak vím, tak někteří ho dělají ve formě půlměsíčků. My to tedy vždy čistě z praktických důvodů dělali pouze ve formě malých obdélníkových řezů - je to jednoduché a nejsou žádné odřezky. Letos jsem si ale od Tchiba pořídila hvězdičkovou formu a hned jsem jí na toto cukroví zkusila, i když není dělaná přímo na tyto účely. Hvězdičky jsou o dost efektnější než jen řezy, ale je to tedy o dost pracnější. Záleží jen na vás, jaký tvar zvolíte, ale jestli tohle cukroví neznáte, určitě ho musíte vyzkoušet. Doporučuji ho uchovávat v chladu a na talíř vždy dávat jen malé množství toho čerstvého. Jak určitě víte, oschlé kousky už nejsou tak chutné a o tomto cukroví to platí dvojnásob.



Suroviny:
na velký 1 plech řezů
220 g másla
220 g cukru
  6 vajec
150 g čokolády na vaření
120 g mletých vlašských ořechů
  60 g hrubé mouky + na vysypání

na polevu:
250 g moučkového cukru
5 velkých lžic rumu
1 lžíce horké vody

Postup:
Vejce rozdělíme na bílky a žloutky. Bílky vyšleháme do tuhého sněhu. Čokoládu nastrouháme najemno (nejlépe se to dělá, když jí předtím dáme do mrazáku). Utřeme změklé máslo s cukrem a žloutky. Do máslové směsi vmícháme čokoládu, ořechy a nakonec sníh z bílků střídavě s hrubou moukou. Plech vymažeme a vysypeme a těsto na něj vylijeme a rovnoměrně rozetřeme. Pečeme v troubě vyhřáté na 180°C zhruba 20-25 minut, dokud zapíchnutá špejle do těsta nebude čistá. 
Vychladlé upečené těsto na plechu polijeme rumovou polevou. Tu připravíme rozmícháním prosátého cukru s rumem a horkou vodou. Jestliže je poleva příliš hustá, přidáme trochu vody, je-li naopak příliš tekutá, přisypeme cukr. Polevu necháme dobře zatuhnout.
Hotové krájíme na malé obdélníkové řezy nebo pomocí kulatého vykrajovátka tvoříme půlměsíčky. A nebo jako já použijte libovolnou formu ve tvaru hvězdiček nebo srdíček. Kdybyste ale chtěli hvězdičky vykrajovat až přímo z hotového plátu, budete mít mnoho odpadu a proto tento postup nedoporučuji.




středa 15. listopadu 2017

Nepečené datlové kuličky

Tyto kuličky nejsou primárně vánoční, ale na Vánoce se určitě velmi hodí. Já je dělala letos už mnohokrát a na Vánoce také chybět nebudou. Variant na jejich výrobu je mnoho a tak si je pokaždé můžete udělat trochu jinak. Já vám přináším dvě různé varianty a věřím, že si domyslíte i nějaké svoje vlastní. Základem jsou dobré datle nebo datlová pasta. V poslední době kupuji spíš datlovou pastu a to přímo u Arabů vedle Super Trump Coffee v Praze (Pražáci jistě vědí). Většinu práce na těchto kuličkách za vás udělá mixér. Jediné, co musíte udělat ručně, je válení kuliček. To je skvělá práce třeba pro děti, které sice budou zapatlané až za ušima, ale určitě se zabaví :) Množství surovin berte tak nějak orientačně, je potřeba to vždy přizpůsobit aktuální konzistenci těsta. Musím být tak akorát matlavé, aby kuličky držely, ale ne zas zbytečně moc mastné.


Suroviny:
na cca 20 - 25 kuliček

I. varianta
170 g měkkých datlí nebo datlové pasty
70 g rozpuštěné kvalitní hořké čokolády
50 g jemných ovesných vloček
50 g libovolné směsi ořechů a brusinek (fitness směs)
2 lžíce strouhaného kokosu
1/2 lžičky skořice
1 lžíce kokosového oleje

II. varianta
170 g měkkých datlí nebo datlové pasty
2 lžíce kvalitního kakaa
2 lžíce kokosového oleje
50 g jemných ovesných vloček
1 lžíce sekaných ořechů
2-3 lžičky arašídového másla
1 lžíce kokosového oleje
+ strouhaný kokos na obalení

Postup:

V mixéru nejdříve rozmixujeme ořechy a vločky najemno. Poté přidáme datle nebo datlovou pastu a kokos a opět mixujeme dokud nezískáme hladkou, lepivou hmotu. Přidáme ostatní ingredience a nakonec přilijeme čokoládu a potom naposledy projedeme mixérem, aby se čokoláda zapracovala. Z lepkavé hmoty tvoříme úhledné kuličky a je hotovo. Kuličky jsou vhodné jako zdravý dezert nebo doplněk ke snídani.

U druhé varianty opět vše rozmixujeme pomocí mixéru, tvoříme kuličky a ty pak obalujeme ve strouhaném kokosu.





neděle 12. listopadu 2017

Svatomartinská vína

V sobotu 11.11. byl svátek svatého Martina, který je v českých zemích spojený s několika tradicemi a pranostikami. Když se řekne Svatý Martin, tak si každý většinou vybaví, že má přijet na bílém koni, což přeneseně znamená, že má přinést sníh. K tomuto dni se neodmyslitelně po staletí váže zvyk upéct svatomartinskou husu s lokšemi, děvčata také pekla plněné rohlíčky. Tyto dny se ale také po úspěšné sklizni a zakončeném roce na poli a vinici scházeli hospodáři a také vinaři, aby rok zhodnotili. Otevíraly se a ochutnávaly první mladá vína, aby napověděly, jaký bude ročník.
Je fajn, že tradice přetrvávají, i když je dnes často v dost komerčním rozměru. Ale to už záleží na každém, jak si to udělá že? Než jsme se přestěhovali, tak jsem žádnou husu nikdy nepekla, protože stará trouba nebyla nic moc. Letos jsem se na to ale vrhla, i když tedy trošku jinak. Nepekla jsem husu, ale kachnu, protože jsem nechtěla pro dva lidi péct celou a čtvrtky hus už jaksi nebyly. No co, pro nás žádný velký rozdíl, protože jsme si pochutnali i tak :) A svatomartinské vínečko jsem měla možnost ochutnat už s předstihem v pátek 10.11., kdy jsem byla pozvaná na příjemnou ochutnávku svatomartinských vín do Alkohol.cz. Ráda jsem pozvání přijala, protože právě taková vína patří k mým oblíbeným.


Ochutnali jsme 5 vzorků - 3 bílé, 1 růžové víno a 1 červené. Já měla vždy víc ráda bílé, červené víno si dávám jen vyjímečně. Jsou lidé, kteří respektují sezónu a v létě preferují bílé víno, v zimě naopak dávají přednost těžšímu červenému vínu. To já ne - mne opravdu po celý rok nejvíc potěší suché, lehké a svěží bílé víno, takže ty Svatomartinská jsou pro mne jak dělaná :) Jedinou vyjímkou je pro mne asi svařák na vánočních trzích :D

Následující hodnocení berte prosím jako můj subjektivní a neodborný názor, nejsem vinař ani přeborník v konzumaci vína.
Prvním vzorkem bylo bílé víno odrůdy Muller Thurgau ze sklepů Valtice. Ačkoliv to byl první vzorek, tak mi nakonec chutnal asi nejvíce. Víno je suché, má svěží chuť a mísí se v něm různé ovocné tóny. Je vynikající k jednohubkám a pro mne splňuje vše, co má takové Svatomartinské víno mít. My jsme si ho vychutnali s kanapkami se sýrovou pěnou.


Druhým ochutnávaným vínem bylo Veltlínské červené z vinařství Mádl (Velké Bílovice). Ačkoliv má odrůda v názvu červenou barvu, tak se jedná o víno bílé - nenechte se zmást. Toto víno bylo oproti tomu prvnímu ještě trochu sušší a výraznější. Plná chuť a krásná vůně byly předností tohoto vína. Víno příjemně perlí na jazyku. Podle mne druhý nejlepší vzorek. Kdo má rád Veltlín, tak ho určitě moc doporučuji. Vinařství Mádl je menší rodinné vinařství ve Velkých Bílovicích s dvacetiletou tradicí

Třetím vzorkem byl Muškát moravský z vinařství Gottberg. To je mladé vinařství, které možná někteří znáte i ve spojení s moderní vinařskou architekturou. Jak mnoho lidí ví, muškát je velmi aromatická odrůda, ale u tohoto mladého vína, to nebylo tolik patrné. Což mne potěšilo, protože nemám ráda příliš navoněná a sladší vína. Ve víně jsem cítila maliny a ostružiny. Také tam ale trochu byla cítit síra. A jak mi bylo řečeno, je to způsobeno tím, že toto mladé víno bylo lahvováno opravdu jen před pár dny a síra ještě nestačila vyprchat. Ale třeba za týden už to nebude téměř znát. No, tak nevím...



Čtvrté ochutnávané víno bylo Svatovavřinecké rosé z Nového Vinařství, Village. Toto růžové suché víno mělo příjemnou a lehkou chuť s ovocnými tóny. Já opět cítila maliny a jahody. Chuť byla plnější než u bílých vín. My jsme si u tohoto vína pochutnávali na vynikajících kanapkách s luxusní paštikou a granátovým jablkem.

Poslední ochutnávané víno bylo červené Svatovavřinecké ze stejného vinařství. Na to, že je to víno červené, je lehké a svěží. Kdybych měla pít červené, vyberu si asi právě takové, které je lehké a voní po ovoci.



Byl to příjemně strávený večer  ve společnosti příjemných lidí spolu s dobrým jídlem a českými mladými víny. Věřím, že Svatomartinská vína jistě znáte, ale jestli ne, určitě nějaké vyzkoušejte. Na páteční večer se jistě bude hodit :)

středa 1. listopadu 2017

Recenze fotoknihy Saal Digital

Tentokrát pro vás nemám připravený recept ani žádnou recenzi gastroakce, ale recenzi fotoknihy od společnosti Saal. Ale od jídla jsem nešla ani tentokrát moc daleko, protože jsem si nechala udělat moji vlastní kuchařku. A proč zrovna kuchařku? Často něco uvařím, sepíšu, dám na blog a pak už si recept nepamatuji. A ačkoliv to zní trochu vtipně, tak vlastně i já chodím na svůj blog koukat na recepty, které se mi vykouřily z hlavy a nepamatuji si poměry surovin :) Druhým důvodem vytvořit si svoji kuchařku je vlastně splnění mého přání, že bych si chtěla někdy svou kuchařku vydat. Ano, já vím - není to úplně to ono, ale třeba jednou to bude ta opravdová.
Ale teď už k recenzi. O firmě Saal Digital jsem se dozvěděla z internetu a toto je moje první zkušenost s ní. Co se ale obecně týká fotoknih, tak se dovoluji považovat celkem za profíka, protože už jsem jich udělala určitě nějakých 8 - 10 kousků. Většinu z nich jsem dělala v CEWE programu přes DM drogerii. V následujícím hodnocení se tak budu většinou obracet a odvolávat právě na CEWE, se kterým budu Saal porovnávat. Recenzi jsem rozdělila na několik částí, aby to bylo co nejvíce přehledné a souvislé.



Program Saal Designer obecně
Program, ve kterém se fotokniha vytváří je na první pohled grafický příjemný a přehledný. Kdo už někdy nějakou fotoknihu dělal, zjistí, že se programy nijak výrazně neliší nebo lépe řečeno pracují na podobném principu. Chvilku mi trvalo než jsem se zoorientovala a přehodila svůj mozek z  CEWE na Saal, ale to je běžné, když pracujete v novém programu. Stejně jako ostatní programy i Saal Designer nabízí knihu vytvořit automaticky úplně nebo částečně, ale to já nikdy nevyužívám, protože si chci vše udělat podle svého. Vždy tak volím prázdnou šablonu, což je sice nejtěžší, ale zároveň nejsvobodnější varianta.

Práce v programu
Na levé straně pracovní plochy se nachází zdrojové okno, kde vyhledáváte soubory a následně fotografie. Pod tímto oknem se pak zobrazují fotky z vybraného souboru, které prohlížíte a vybíráte do knihy. Nevím jestli to nejde a nebo jsem to pouze nenašla, ale je škoda, že nelze okno zdrojových souborů zavřít a mít tak větší prostor pro prohlížené fotky. Je to totiž o dost pohodlnější.
Vrchní lišta nabízí například možnosti textového pole, ale je zde třeba také možnost upravovat právě zvolenou fotku (upravit jas, kontrast...). Samozřejmě, že je mnohem lepší fotky upravit předem v profesionálním programu, ale běžní uživatelé tuto funkci určitě ocení. Ve vrchní liště jsem také po dlouhém hledání našla mé oblíbené masky a rámečky. Ty se používají na jednotlivé fotky a vykouzlí vám tak třeba roztřepené okraje fotky a nebo tvar srdce či hvězdy. Masek a rámečků je ale na můj vkus v programu zoufale málo. V CEWE je v základní verzi programu také omezený počet rámečků, ale máte možnost si ostatní zdarma stáhnout přes internet. To samozřejmě zabere nějaký ten čas, ale když budete vytvářet další fotoknihu, všechny stažené prvky vám v počítači zůstanou. Já  masky používám moc ráda a proto jsem si jich stáhla opravdu hodně. Nemohu si ten výběr v CEWE vynachválit, takže mne mrzí, že Saal jich má tak málo. Ti, kteří ale vkládají fotky pouze v původním obdélníkovém formátu, tento nedostatek ani nezaznamenají.


No a dostávám se k nezbytným funkcím fotoknihy, které se nacházejí v pravé liště a to jsou: Projekt, Pozadí, Kliparty a Návrhy. Začnu odzadu s návrhy, což jsou vlastně předpřipravené stránky v určitém designu s různým počtem rámečků pro fotky. Zde se mi velmi líbily návrhy především pro svatební nebo baby knihu. Kdo bude vyrábět fotoknihu pro miminko, bude určitě nadšený. Kdyby ale  do nabídky ještě přibylo více ostatních návrhů, určitě by to bylo fajn. Samozřejmě si můžete vytvořit nějaký svůj design sami a jestli ho chcete opakovat na více stránkách knihy, můžete si ho jednoduše uložit. To jsem já při vytváření kuchařky využila hodně a je to užitečná funkce.
Dalším důležitým prvkem jsou kliparty. Tedy asi jak pro koho. Ten kdo vytváří profesionální fotoknihy pouze s velkoformátovými fotografiemi, tak je možná ani nepoužije, stejně tak, jako jsem je téměř nepoužila ve své kuchařce. Ale ve svých předchozích fotoknihách je používám často, zejména, když se jedná o rodinnou dovolenou nebo dětské album. V programu je celkem 1566 klipartů a přesto mi nabídka přijde nedostatečná. Velká část z obrázků je totiž podle mne více méně infantilní a vhodných spíš pro děti. Chybí mi více vkusných obrázků, třeba s cestovatelskou tématikou... V CEWE knize si opět můžete stáhnout velké množství klipartů, třeba krásná razítka s názvy světových metropolí, černobílé obrázky a miliony dalších. To mi tady chybí. Je ale pravda, že s výběrem ornamentů a květinových motivů už je na tom Saal líp.
Nezbytnou součástí každé fotoknihy jsou pozadí. Ty si můžete i filtrovat podle barev nebo vzorků. Saal nabízí mnoho různých pozadí od jednobarevných přes vzorkované a barevné s ornamenty. Našla jsem ale docela málo těch fotografických. Ocenila bych třeba foto pláže, moře, detail písku, stromy atd. Ale to je asi otázka vkusu. V práci s pozadími mne ale v programu Saal Designer zlobila jedna neposednost.  Nevím, jak ostatní, ale já volím pozadí většinou tak, že vložím fotky a pak překlikávám různá pozadí a ta zase vracím a čekám, co mi padne nejvíc do oka. Když ale zvolím pozadí, překliknu na jiné a dám zpět, kurzor mi zase skočí na to pozadí, které jsem vrátila a já tak vždy ztratím linku, kde jsem s vyzkoušenými pozadími skončila. Asi je to jen taková malichernost, ale docela mne to během tvoření otravovalo.


Fotokniha v reálu
Po dokončení práce v programu jsem fotoknihu jednoduše objednala přes internet a za pár dní mi přišla domů. Když jsem otevřela balíček, byla jsem ohromená krásnou obálkou, ale překvapení mne čekalo i uvnitř. Celá kniha je na kvalitním tvrdém papíře (doporučuji určitě lesklý papír) s velmi pěkně řešenou vazbou. Provedení knihy působí opravdu luxusně a velkoformátové fotky krásně vyniknou. Myslím si, že Saal kniha je to pravé pro nějakou speciální příležitost. Když budete vyrábět svatební knihu, knihu pro narozené miminko nebo třeba album ze svatební cesty, tak vám Saal určitě doporučuji. Provedení je opravdu o level výš. Já mám malou dcerku a její druhou fotoknihu plánuji udělat právě přes Saal Digital.
Až budu ale zase dělat fotoknihu z naší běžné dovolené, upřímně říkám, že asi zůstanu u CEWE. Přeci jen je zde i finanční stránka a Saal je dražší, i když tomu odpovídá i kvalita knihy.

Shrnutí

Plusy:
  • velmi krásné a hlavně kvalitní provedení fotoknihy, dobře řešená vazba
  • luxusní vzhled vhodný pro uchování speciálních okamžiků
  • velký výběr návrhů stránky hlavně pro svatební knihu nebo knihu pro miminko
Mínusy:
  • malý výběr masek a rámečků v programu
  • většina klipartů je infantilní a spíše pro děti, chybí vkusné obrázky
  • vyšší cena



sobota 21. října 2017

Ovesné lívance s karamelizovanými jablíčky

Tak tu mám pro vás další tip na skvělou a relativně zdravou snídani. Tentokrát je to snídaně spíše víkendová, ale jestli máte trochu času i ve všední den, tak proč ne. Po takovém začátku dne se musí určitě hned lépe pracovat :) Lívance obsahují islandský Skyr z Bohušovické mlékárny a také ovesnou mouku, což je zdravější alternativa ke klasickým lívancům. A mohu potvrdit, že jsou skutečně lehké jako obláček a určitě vás ráno nijak nezaplácnou. S cukrem jsem také šetřila, protože sladkou chuť vám dodají karamelizovaná jablíčka, které jsou prostě pecka a navíc se výborně hodí do tohoto podzimního období. Vůně jablek, karamelu a skořice...to je prostě ta pravá podzimní atmosféra :) My jsme si pochutnali moc a určitě je zase brzy udělám. Jen musím dávat pozor na karamelizovaná jablíčka. Začaly mi z hrnce mizet ještě dřív než jsem měla hotové lívance :)


Suroviny:
na 2 porce
na lívance
200 g Skyru bez příchuti
cca 7-8 lžic ovesné mouky
1 balení vanilkového cukru
1 lžička prášku do pečiva
2 velká vejce
4 lžíce polotučného mléka
špetka soli
trochu tuku na smažení

na karamelizovaná jablka
3 lžíce másla
1 velké jablko Golden Delicious
30 g cukru krupice
1 menší kousek celé skořice
2 lžíce sekaných vlašských ořechů

Postup:
Nejprve si připravíme karamelizovaná jablka tak, že v kastrůlku rozehřejeme máslo a přidáme na kousky nakrájené a oloupané jablko, které zasypeme cukrem. Jablka s cukrem na středním ohni za občasného míchání lehce opékáme, přidáme i skořici. Než jablka začnou karamelizovat, trvá to asi 10 minut. Je potřeba je hlídat a míchat, abych se nepřipekla. Na konci procesu k jablkům přisypeme i ořechy a dobře promícháme, odstavíme stranou.
Nyní připravíme těsto na lívance. Do větší mísy dáme Skyr, mouku, cukr i prášek do pečiva a sůl a dobře promícháme. V jiné misce rozšleháme vejce s mlékem a poté přilijeme ke Skyru a znovu důkladně promícháme až se směs pěkně spojí.  Měli bychom získat středně tekuté těsto. V případě potřeby přidáme buď kapku mléka nebo naopak mouky. Na pánvi či lívanečníku rozehřejeme kapku tuku na smažení a lívance smažíme dozlatova z obou stran.
Hotové lívance navrstvíme na talíři na sebe, poklademe jablky a můžeme dozdobit třeba ještě šlehačkou nebo polít trochou javorového sirupu. Já jsem lívance tentokrát ozdobila brusinkových Skyrem, který se k jablíčkům krásně hodil.





čtvrtek 19. října 2017

Snídaňová miska se skyrem

Tentokrát mám pro vás rychlý a jednoduchý recept na zdravou snídani. Zúčastnila jsem se soutěže s Bohušovickou mlékárnou a konečně jsem vyzkoušela ten proslulý Skyr. Takovou dobu se ho chystám vyzkoušet a konečně až tato soutěž mne k tomu konečně dotlačila :D
Kdo by nevěděl, tak Skyr je původem z Islandu a k nám do Čech se dostal docela nedávno. Je to vlastně takový jogurt, ale i není. Kdo si udržuje linii, tak určitě ocení nízký obsah tuků, ale velký obsah bílkovin. Jak jsem ho vyzkoušela, tak mohu říct, že má hustou konzistenci, asi jako řecký jogurt. Skyr bez příchuti má velmi neutrální a plnou chuť. Protože mám ráda různé snídaňové kaše, použila jsem Skyr právě do jedné takové, která dýchá podzimní atmosférou.


Suroviny:
na 2 porce
1 kelímek Skyru z Bohušovické mlékárny
150-170 ml polotučného čerstvého mléka
4 lžíce jemných vloček
1 lžíce strouhaného kokosu
1 lžíce chia semínek
1-2 lžíce datlového sirupu
1/2 lžičky perníkového koření, trocha skořice
1 lžíce kakaových zlomků

datlový sirup a 1 čerstvý fík na dozdobení

Postup:
Kaši připravujeme večer předem. Ve větší misce smícháme Skyr a mléko. Mléko přidáváme raději postupně podle toho, kolik ho ostatní suroviny nasají. Dále přimícháme vločky, kokos a chia semínka. Osladíme podle chutí datlových sirupem a ochutíme kořením. Misku překryjeme potravinářskou fólií a necháme uležet přes noc v lednici. Ráno ještě do kaše přimícháme kakaové zlomky. No a ke kaši nesmí chybět ovoce. Já jsem tentokrát vybrala fíky, ale skvělé jsou i švestky.

Poprvé jsem tuto kaši zkoušela pouze s neochuceným Skyrem, abych mohla porovnat tu základní chuť. Neochucený Skyr je prostě nejlepší na další různé chuťové experimenty, protože chuť dalších surovin nijak nenaruší. Ale podruhé jsem kaši zkoušela i se Skyrem brusinka a to byla také velmi povedená kombinace.



středa 11. října 2017

Dýňový chlebíček s překvapením

Když jsem se dala do sepisování dnešního receptu, hned mne napadlo, že jsou zde minimálně dva faktory, které někoho z vás od pečení odradí. První je ten, že příprava není tak jednoduchá, jako u kdejaké buchty, ale zase bych neřekla, že se jedná o něco složitého. Druhý je fakt, že do receptu jsou použité dvě a půl kostky másla. V dnešní době máslové hysterie chápu, že tento chlebíček není úplně nejlevnější záležitost, ale vězte, že výsledný efekt překvapení a vynikající chuť za to všechno stojí.

Já jsem pekla v rámci pekařské výzvy časopisu Gurmet. Dala jsem si teď od jejich soutěžení trochu pauzu, protože mne předchozí dortíky tolik nezaujaly, ale dýňový chlebíček jsem prostě musela vyzkoušet. A udělala jsem moc dobře, protože byl vážně výborný. Navíc jsem si konečně vyzkoušela, jak do těsta ukrýt obrázek, který se objeví po rozkrojení. Tento efekt se vytvoří jednoduše tak, že si upečete jinak barevný plát těsta, ze kterého vykrajovátkem vykrájíte požadovaný tvar, který pak naskládáte mezi dvě vrstvy neupečeného těsta odlišné barvy. Klíčem úspěchu je nevybírat si příliš členitý tvar a vykrojené kousky pak precizně poskládat. V původním receptu byl příhodně použitý tvar dýně, ale já nemám dýňové vykrajovátko, shánět se mi ho nechtělo a tak jsem použila obrázek myšáka Mickeyho, protože dýňový chlebíček je vlastně původně americká záležitost. Mickey se povedl - ukazatelem bylo to, zda ho ostatní poznají a to se splnilo :D


Suroviny:
na 1 velkou chlebíčkovou formu

na dýňové těsto
1 středně velká dýně Hokaido
300 ga hladké mouky
280 g třtinového cukru
250 g změklého máslal
3 vejce
4 lžičky mleté skořice
menší lžička mletého hřebíčku
1 lžička mletého zázvoru
1 a půl lžičky prášku do pečiva
1 a půl lžičky jedlé sody

na čokoládové těsto
150 g polohrubé mouky
160 g cukru krystal
125 g másla
125 g hořké čokolády
60 ml podmáslí
90 ml vody
30 g holandského kakaa
2 vejce
3 lžičky rostlinného oleje
1/4 lžičky prášku do pečiva a 1/4 lžičky sody

na krém
250 g změklého másla
80 g cukru moučka
2 lžičky mleté skořice

na krokant
2 hrsti dýňových semínek
100 g cukru krystal

Postup:
Nejdříve si připravíme dýňové pyré tak, že dýni omyjeme, rozpůlíme a vydlabeme semínka. Pak dýni rozkrájíme na kousky, dáme na plech s pečícím papírem, zakápneme olejem a pečeme asi 30 minut, dokud nebude měkká. Vychladlou dýni rozmixujeme na pyré (můžeme přidat trochu vody) a odvážíme 350 g, které budeme potřebovat na chlebíček.
Dále upečeme čokoládové těsto, ze kterého budeme vykrajovat tvary. Do misky na vodní lázeň dáme máslo, přilijte vodu a necháme rozpustit. Přidáme i rozlámanou čokoládu a postupně vymícháme do hladka. Sundáme z ohně a necháme trochu zchladnout. Troubu předehřejeme na 160°C, menší plech vymažeme máslem a vyložíme pečícím papírem. Do mísy prosejeme mouku, prášek do pečiva, sodu a kakao. Přidáme cukr a dobře promícháme. Přilijeme i čokoládovou směs a olej a vše promícháme metlou. Po jednom zapracujeme vejce a nakonec přilijeme i podmáslí. Hotové těsto nalijeme na připravený plech a pečeme cca hodinu nebo dokud nebude zapíchnutá špejle do těsta čistá. Upečené těsto necháme vychladnout a poté vykrájíme vybraný tvar, který bude později ukrytý uvnitř chlebíčku. Ze zbývajícího čokoládového těsta můžete udělat  třeba cake pops, jak jsem to udělala já. 
Připravíme si formu na biskupský chlebíček, vymažeme jí a vyložíme pečícím papírem. Máslo s cukrem vyšleháme do světlé pěny, po jednom zašleháme vejce a nakonec i dýňové pyré. Mouku smícháme s kořením, práškem do pečiva i sodou a po několika dávkách vmícháme do těsta. Hotové těsto dáme lžící na dno formy asi do výšky 2 cm. Vykrájené tvary z čokoládového těsta postavíme na syrové dýňové těsto, od kraje necháme vždy trochu mezeru. Je nutné tvary skládat těsně k sobě a ve stejné rovině. Poté lžící nanášejte těsto do formy kolem vykrojených tvarů a snažte se těsto dobře upěchovat, aby nikde nevznikly vzduchové bubliny. Zbylé těsto naneseme na vykrojené tvary tak, aby se zcela zakryly a povrch chlebíčku dobře uhladíme. Vložíme do trouby a pečeme asi 40 minut, dokud zapíchnutá špejle nebude čistá. 
Když se chlebíček peče, připravíme si krokant tak, že do rendlíku nasypeme cukr a na mírném plameni ho rozpustíme.  Na pečící papír rozsypeme dýňová semínka. Až bude karamel zlatavě hnědý, nalijeme ho na semínka a necháme zatuhnout. Když je karamel tvrdý, překryjeme ho druhým archem pečícího papíru a paličkou ho rozbijeme na malé kousky. Na krém si vyšleháme máslo s cukrem a skořicí až získáme nadýchaný krém. 
Upečený chlebíček necháme chvíli vychladnout ve formě, poté ho vyklopíme a necháme zcela vychladnout na mřížce. Krém naneseme na chlebíček buď nedbale lžící a nebo pomocí cukrářského sáčku se špičkou. Ozdobíme karamelovým krokantem. 
A teď už jen čekat na to překvapení, až chlebíček rozkrojíme a uvidíme, jak se nám tvar povedl :)




pondělí 2. října 2017

Tilapie v šunkovo-hořčičných balíčcích

Konečně mám pro vás zase slaný recept a rovnou na hlavní jídlo. Ne že bych snad doma nevařila normální jídla, ale často se nejedná o nic extra, co by stálo za to sdílet na blogu. Tentokrát se nejedná o můj výmysl, ale o skvělý recept z Apetitu. Minulé Vánoce jsem od muže dostala jako dárek kuchařku To nejlepší z Apetitu a musím říct, že je to velmi povedená kuchařka. Holky z Apetitu si daly záležet a vybraly do ní opravdu ty nejlepší a mnohokrát vyzkoušené kousky. Vše, co jsem zatím podle této kuchařky vařila, stálo za to. A to platí i o tomto receptu, proto jsem se rozhodla ho s vámi sdílet. Je to totiž ďábelsky jednoduchá kombinace chutí. Já jsem tilápii chtěla už dlouho vyzkoušet a konečně jsem se k tomu dostala. Musím říct, že je to opravdu skvělá ryba, která není předražená, je bez kostí a chuťově velmi dobrá. Kdo jí ještě neochutnal, tak doporučuji určitě vyzkoušet. U nás doma rozhodně bude častěji :)


Suroviny:
na 4 porce
4 filety tilápie
2 lžíce dijonské hořčice
4 plátky prosciutta
4 lžíce másla
1 lžíce nasekaného estragonu a tymiánu
čerstvě mletá mořská sůl, pepř
4 hrsti zelených fazolek (čerstvé nebo mražené)
brambory jako příloha

Postup:
Troubu předehřejeme na 220°C. Rybí filety z obou stran opepříme a osolíme, lehce potřeme hořčicí a posypeme bylinkami. Každý filet opatrně obalíme prosciuttem. Do menšího pekáčku jednotlivé filety naskládáme a poklademe máslem. Pečeme asi 25 minut, dokud šunka není zlatavá. Mezitím uvaříme v páře nebo ve vodě očištěné fazolky, které přelijeme máslovou šťávou z ryby. Podáváme s vařenými brambory, ale skvělé jsou třeba i pečené batáty. 

Zdroj: Kuchařka - To nejlepší z Apetitu

sobota 23. září 2017

Jedlé dárky

Ještě než se nám definitivně ztratí všechny letní dary ze zahrádky, jako třeba rajčata, dýně, cukety nebo i levandule, chtěla jsem vám dát takovou malou inspiraci, jak můžou vaše výtvory ze zahrádky udělat radost i někomu dalšímu. Není to žádná novinka, vždyť dobrá domácí marmeláda nebo třeba naložené okurky od kamarádky nebo souseda vždy potěší. Ale někdy na to v poslední době zapomínáme a často si hodiny lámeme hlavu, co koupit kamarádce k narozeninám, když třeba takový domácí levandulový sirup je skvělý dárek, do kterého vložíte svůj čas, vypěstovanou úrodu a hlavně kousek ze sebe. Ačkoliv už to možná zní trochu jako klišé, tak vlastnoručně vyrobené dárky měly a budou mít vždy co do sebe :)


Já jsem letos několik takových dárků vyrobila a moc mne to bavilo. Také troufám si říct, že obdarované to potěšilo...snad :D  Samozřejmě jsou výrobky, které mohou být čiště z vaší sklizně a o to jsou možná cennější. Může to být třeba kvalitní marmelády, ovocné a bylinkové sirupy nebo třeba naložená zeleniny. Ale i ty dárečky, ke kterým budete muset něco dokoupit, se počítají, protože dodáváte svůj know-how a chuť. Tady mám na myslí třeba domácí naložený hermelín, višně v brandy nebo třeba směs oříšků či domácí granola.

Troufám si říct, že domácí granolu už mám docela vyladěnou a ráda jí dávám jako dáreček k vánocům. Zatím nikdy nezklamala. Stačí vybrat krásnou sklenici, ovázat hezkou mašlí, přidat vyrobený obsah a je hotovo. Recept na moji granolu máte tady :)

Určitě vám mnoho inspirace dodá malá kuchařka Zázraky ve sklenici z Penny marketu. Byla v prodeji přes léto v rámci kampaně sbírání bodů na zavařovací sklenice. Ačkoliv Penny market moc nemusím, tak sklenice jsou super a kuchařka ještě lepší. Asi už jí nepůjde sehnat, ale kdo stačil zakoupit, tak jí určitě věnujte čas.

Já letos v létě měla opravdu přebytek rajčat a proto jsem poprvé vyzkoušela udělat sušená rajčata a také klasické rajčatové sugo od Emanuela Ridiho, jako základ do těstovinových receptů. Na sušená rajčata je samozřejmě nejlepší sušička potravin, ale když jí nemáte (tak jako já), jde to i v troubě, akorát je s tím více práce. Do oleje jsem použila domácí bylinky a krásný dárek na světě. Jak říkám - je pouze potřeba použít hezkou novou sklenici, kterou přikrášlíte mašlí nebo ozdobným štítkem a je je to :)


Protože opravdu miluji levanduli, neváhala jsem letos udělat levandulový sirup, to je ideální dárek hlavně pro ženy. Můžete ho použít na limonádu, ale i do dezertů. Levandule vše krásně provoní.  Ještě předtím jsem stihla i mátový a rybízový sirup, recepty najdete tady a tady. Když ale dáváte sirup jako dárek, dejte si pouze pozor, jaký používáte technologický postup a tedy jak dlouho daný sirup vydrží. Bylo by škoda, kdyby obdarovanému sirup nevydržel a tak je nutné ho případně upozornit na uchovávání v lednici a rychlou spotřebu. Na dárky jsou ale lepší trvanlivé nebo zavařené výrobky. Ze zeleniny se mi velmi osvědčila cuketová čalamáda. Kdykoliv ji někam vezmu na grilovačku, hned se po ní zapráší a hlavně je to super způsob jak zužitkovat přebytečnou cuketu :)



pátek 8. září 2017

Brownies z dýně

Tak už je to zase tady - dýňová sezóna je v plném proudu. Já o dýně nikdy neměla nouzi, protože jsem dostávala od mamky ze zahrádky. Letos jsme ale konečně začali pěstovat i my a to dýně, cukety a rajčata. Protože je zde země odpočatá a dlouho se na ní nic nepěstovalo, úroda je opravdu královská. Rajčat už jsem sklidila skoro 20 kg a ještě nejsem u konce. Dýní mám také mraky a tak pořád přemýšlím, co nového z nich uvařit či upéct. Už loni jsem vás zásobila pořádnou dávkou dýňových receptů. Chtělo to ale zase něco nového a tak jsem se nakonec rozhodla vyzkoušet brownies. Když můžou být z řepy či z fazolí, tak proč ne třeba z dýně. Výsledek mne úplně odrovnal, brownies jsou naprosto skvělé. Ač si říká kdo chce, co chce, přijde mi, že řepa i fazole jsou stejně vždy v moučníku cítit. Dýni ale opravdu nepoznáte - to vám garantuji. Vyzkoušela jsem to na několika figurantech a tohle jsou zatím první zeleninové brownies, které chutnají jako ty pravé. Rozhodně neváhejte a vyzkoušejte je :)


Suroviny:
na plech asi 20x20cm
4 lžíce kokosového oleje
150 g čokolády na vaření nebo kvalitní hořké čokolády
4-5 lžic javorového sirupu (datlového sirupu)
4 lžíce kvalitního kakaa
1/2 hrnku špaldové mouky
400 g dýňového pyré
2 lžičky pumpkin pie spice (koření na dýňový koláč, viz poznámka dole)
2 špetky soli
hrstka čokoládových peciček

Postup:
Nejdříve si připravíme dýňové pyré. Na 400 g pyré je potřeba přibližně polovina středně velké dýně. Tu vydlabeme, pokrájíme na kousky a na pečícím papíře na plechu pečeme v troubě asi půl hodiny, dokud není dýně měkká. Poté jí spolu s trochou vody rozmixujeme dohladka na pyré. 
Na brownies si v kastrůlku rozpustíme kokosový olej spolu s nasekanou čokoládou. Když se čokoláda zcela rozpustí, odstavíme z plotýnky a přimícháme kakao a javorový sirup. Do mísy dáme dýňové pyré, přelijeme čokoládovou směsí a dobře promícháme. Nakonec přidáme mouku a sůl a znovu vše dobře promícháme dohromady. Jako poslední k těstu jemně přimícháme čokoládové pecičky a směs nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme v troubě předehřáté na 180°C cca 25-30 minut. Brownies se nesmí přepéct - uvnitř musí zůstat "mokré".


Pumpkin pie spice (Koření na dýňový koláč)
Je to kořenící směs známá hlavně v anglosaských zemích, používaná především do sladkých receptů s dýní. U nás se již namíchaná směs moc nesežene, ale můžete si ji vyrobit doma. Základem je skořice a dále mletý zázvor, kardamom, mletý hřebíček a muškátový oříšek. Poměr si můžete upravit podle své chuti, podle toho, jak chcete směs pikantní. Moje verze: 3 lžíce mleté skořice, 2 lžičky mletého zázvoru a po půl lžičce mletého hřebíčku, kardamomu a muškátového oříšku.

čtvrtek 31. srpna 2017

Ohlédnutí za Food Parade Festivalem - srpen 2017

Ani tento rok jsme nechyběli na Food Parade v Troje a tento rok navíc ve tříčlenné sestavě i s naší novou malou členkou rodiny. Té bylo celkově jedno, co se děje a jaké je jídlo, jen když se nestále nikde dlouho ve frontě :D
Byl pěkný a teplý srpnový den, přímo stvořený na procházku zámeckými zahradami se skleničkou vychlazené limonády a kornoutkem se zmrzlinou. To vše a ještě o dost víc u nás proběhlo.
Fotky tentokrát nejsou moc kvalitní, protože jsem fotila pouze na mobil a všude bylo přímé slunce a stín pouze pod stromy. Upřímně, nechtělo se mi s každou porcí utíkat někam daleko do stínu a tam co nejlépe vyfotit, když zatím teplá jídla vychladla a manžel by mě sežral zlostí místo toho jídla :D


Jako každý rok čekám nějakou totální pecku, která mne úplně dostane a jako každý rok se překvapení nekoná. No jako vysloužilá vymetačka jídelních festivalů už jsem toho asi hodně zažila a jsem trochu zhýčkaná a nebo si nevybírám ty správné stánky. Abyste tomu ale správně rozuměli - né že bychom snad neměli skvělá jídla (těch tam bylo víc než dost), ale čekám na něco nového, co by mne nadchlo. A to by se asi některým z vás stalo u stánku Oh Deer bakery, kde jste mohli ochutnat vynikající Cronuty (kříženec donutu a croissantu). Ale ZAPRVÉ já už jsem měla možnost Cronuty ochutnat několikrát přímo u Jelenů v prodejně a ZADRUHÉ během našeho pobytu na festivalu už všechny došly, takže jsme si stejně dát nemohli. Ale rozhodně Cronuty mohu doporučit. Je to pořádná sladká "prasárna" pro nedietáře, ale jednou za čas se to může :D  Hned vedle jste si ke koblížku mohli dát i kafe z legendární Kavárny, co hledá jméno, do jejichž opravdové kavárny na Smíchově jsem ještě neměla tu čest se dostat, protože neberou rezervace a vždy když tam jdeme, tak je buď obsazeno nebo minulý týden měli zavřeno z technických důvodů. Takže je to asi osud, že mě v té kavárně nechtějí :D Dali jsme si u nich tedy kafíčko alespoň na Food Parade.



A teď ještě jednou pro pořádek. My jsme navštívili Food Parade až neděli po poledni (šli jsme místo oběda) a to samozřejmě člověk musí počítat s tím, že se na něj třeba někde nedostane. To se nám díky bohu stalo jen u již zmiňovaných Cronutů, u ostatních stánků byly zásoby dostatečné. Stánky jsme tentokrát vybírali hlavně intuitivně, až na místě. Jediné, kam jsem se chtěla stopro podívat byl stánek Spicymama. Tam jsme si dali jarní závitek a chuťově nezklamal ani nepřekvapil a byla ho jen půlka, takže to byla v podstatě jen taková jednohubka, škoda. Ke Spicymama se chystám už delší dobu, tak snad to bude stát za to. 
Velmi příjemně mě potěšil salát s chobotničkami z bistra Puzzle Pasta & Salad, který se v takovém vedru opravdu hodil. Listy byly příjemně dochucené a chobotničky nebylo málo (i když to možná z obrázku ta nevypadá). Chuť byla skvělá a navíc porce byla docela velká, takže jsme si s manželem dosyta pochutnali. Zde u stánku byla nabídka celkově lákavá a tak si rádi v budoucnu uděláme výlet přímo do restaurace.

Chtěli jsme si také dát nějaké pořádné maso. O burgery a nějakou tu grilovačku nikdy není na žádném festivalu nouze a tentokrát tomu nebylo jinak. Vychutnali jsme si dobře ochucený a šťavnatý burgřík u stánku Putica by Retro. Loni jsme měli jeden v Burger Baru (který byl letos také přítomen) a ačkoliv byl dobrý, tento letošní z Putica byl podle mne lepší.

Pořádnou frontu jsme si vystáli u stánku Mangustino, což není restaurace jako taková, spíš dodavatel kvalitních a prémiových vín a masa. Nabízejí ale také ochutnávky vín a různé jiné akce. A co jiného tak mohli na festivalu nabízet než kvalitní grilované hovězí dohromady s výběrovými víny. My jsme si vybrali degustační menu, kde nabízeli dva druhy hovězího z Francie a Argentiny nebo Uruguaye, s bagetkou, bramborou v alobalu a omáčkami. Samozřejmostí byla úprava medium. Obsluha nás upozornila, že v případě, že chceme maso více, máme si říct. Fronta ubíhala pomalu a tak jsem si čas krátila pozorováním francouzského kuchaře u grilu. Když se na mne blížila řada, všimla jsem si, že pro nás a pár ostatních připravované maso rozhodně není medium, ale rare, takže jsem si řekla, že ho chci více. Ještě, že jsem tak udělala, protože jsme nakonec dostali opravdu medium a ne nic syrového. Jelikož se porce skládala ze dvou druhů mas, nebyly hotové obě najednou a proto jsme museli čekat, což způsobilo, že první maso úplně vystydlo (když bylo navíc nakrájené na kousky). První teplé maso bylo vynikající, ale co je horší než žvýkat studený steak. Takže velká škoda, že si to lépe nehlídali, jinak bychom byli spokojení moc :)



Abych uzavřela slanou sekci, musím ještě zmínit poměrně novou rodinnou restauraci Gurmet Pauza, kde jsme ochutnali krůtí Tikka Masala s kuskusem a mátovo-koriandrovým jogurtem. Měla jsem ještě zálusk na černé risotto s chobotničkami, ale jelikož ty už jsme měli v salátu, zvolili jsme krůtí. A rozhodně jsem nelitovala, chutě byly hezky vyladěné a chválím ten mátovo-koriandrový jogurt. A všechno jsme to zapili osvěžující limčou s příchutí malin a růží ze stánku Belvoir, který mne hned uchvátil svojí nabídkou. Popravdě, limonáda byla moc dobrá, ale kdybych nevěděla, že má mít příchuť po růžích, tak to určitě nepoznám.


No a dále bylo na Food Parade dalších tisíc stánků se slanými jídly, ale do nás už se mnoho nevešlo a šetřili jsme se na sladkou tečku. Rozhodně bych ale doporučila vege Etnosvět, který jsem před pár lety poznala právě na Food Parade a kam od té doby občas rádi zajdeme.

A to by nebyl pořádný festival, kdybychom si na závěr nedali něco sladkého. Loni jsme si pochutnávali na oreo cheesecaku, jehož skvělou chuť nemůžu doteď zapomenout. Letos jsme si dali skvělou zmrzlinu u stánku Creme de la creme. Už jen délka fronty napovídala, že to bude stát za to. Já jsem o tomto pánovi zmrzlináři slyšela hodně a vždy jen samou chválu a pověst nelhala. Zmrzlina je vážně vynikající a po takovém zážitku už vám zmrzlina někde na koupališti prostě nebude připadat dost dobrá. Příchutí měli vážně hodně, ale my jsme se ke stánku dostali až později, takže výběr už byl značně omezen. Ale to vůbec nevadilo, protože oni mají dobré všechny. Ochutnali jsme jeden sorbet - mojitová příchuť a jednu krémovou - oreo příchuť.
Aby toho nebylo málo, koupili jsme si na doma ke kafíčku ještě dva lotus donuty u Bertíkovy cukrárny. Vyzkoušela jsem donuty už všude možně a mám celkem srovnání, tak bych tyhle hodnotila jako zlatý střed. Zatím u mne vedou ty z Donut Shopu.


pondělí 28. srpna 2017

Nepečený ostružinovo-levandulový dortík

Tentokrát jsem vás na nový recept nechala trochu čekat. Ačkoliv jsem dortík dělala už asi před dvěma týdny, nějak vůbec nebyl čas dát recept na blog. Však to znáte - léto, krásné počasí...člověka to táhne ven a doma se moc nezdržuje. Navíc jsme byli na dovolené na Vranovské přehradě, užívali si přírodu a počítač měl taky celý týden dovolenou :) Ale už jsme doma a já se hned vrhla na psaní, abyste ještě stihli dortík udělat. Tento fialový dortík přímo dýchá létem. Spojení ostružin a levandule je vážně zajímavé a moc povedené. Nepečená varianta dezertu je také přesně to pravé a osvěžující na léto. A hlavně je to všechno rychle hotovo, takže nemusíte v kuchyni trávit mnoho času a můžete se věnovat letním radovánkám.


Suroviny:
na průměr dortu 20 cm

na korpus:
1 balení kakaových Bebe
4 velké lžíce másla

na náplň:
500 ml polotučného tvarohu
120 ml smetany ke šlehání
několik lžic levandulového sirupu 
(na levandulový sirup: 1 lžíce jedlé levandule, 4 lžíce vody, 3 lžíce cukru krupice)
případně cukr moučka podle chuti
želatina nebo agar
200 g zralých ostružin + na ozdobení

Postup:
Sušenky rozdrtíme najemno a máslo rozehřejeme. Sušenky a máslo dobře promícháme a natlačíme v rovnoměrné vrstvě pomocí dna skleničky do dortové formy. Dáme vychladit. Na náplň vyšleháme ve větší míse vychlazenou šlehačku a pak do ní zapracujeme po částech tvaroh. Přidáme několik lžic levandulového sirupu (záleží na chuti každého) a případně dosladíme cukrem. Nakonec do tvarohové směsi vmícháme želatinu či agar připravený podle návodu na obalu. 
Já jsem po dlouhé době opět dala šanci želatině na nepečené dorty od Vitany a výsledek mne opět nepřesvědčil. Takže za mne už dost experimentů a budu už používat pouze moji oblíbenou plátkovou. Nakonec lehce přimícháme ostružiny. Směs nalijeme do dortové formy, uhladíme a necháme ztuhnout nejlépe přes noc. Hotový dort ozdobíme ostružinami. Já jsem povrch ještě postříkala karamelem, který mám v zásobě, a na který najdete recept zde.

Levandulový sirup: cukr s vodou rozpustíme v malém kastrůlku a přivedeme k varu. Přisypeme levanduli a vaříme do zhoustnutí na mírném ohni. Necháme vychladnout do pokojové teploty. Na tyto účely levanduli v sirupu nechávám, dodá dortu strukturu a víc intenzivní chuť. Jestli ale z nějakého důvodu květy levandule v dortu nechcete nebo děláte sirupu více i na jiné účely, sirup sceďte.

pátek 11. srpna 2017

Lehký piškotový dort s krémem z mascarpone a s bílou čokoládou

Sezóna třešní už je pomalu za námi, ale mně se nějak nepodařilo sem recept dát dřív. To víte, je léto, všichni někde poletujeme a doma moc nejsem, protože většinu času teď trávíme venku. Tak jsem vlastně ráda, že dnešní deštivý den mi umožnil zasednout na pár minut k počítači a sepsat recept. Třešně se ale dají v obchodě stále sehnat. Já jsem letos také musela kupovat, protože naše třešeň nám pomrzla a neměli jsme tak z úrody vůbec nic. Musím ale upřímně říct, že tak nádherné třešně, jaké jsem koupila, jsme na tom stromě stejně nikdy neměli...Já jsem zvolila kombinaci sladkých třešní a nakyslého rybízu a to vše v kombinaci s krémem jde krásně dohromady. No a dort vlastně vůbec nemusí být jen s třešněmi a rybízem. Stačí prostě změnit ovoce za to aktuální. Tento nádherně nadýchaný piškot a sametový krém se hodí ke všemu :)


Suroviny:
Korpus:
na průměr 20-22cm
160 g krupicového cukru
160 g hladké mouky (dortové)
4 vejce
4 lžíce oleje

Krém:
250 g mascarpone
150 ml smetany ke šlehání
1-2 lžíce moučkového cukru

hrstka otrhaného červeného rybízu
hrstka nasekaných masitých třešní

Poleva:
100 g bílé čokolády
100 ml smetany na šlehání 

cca 10 třešní na ozdobu

Postup:
Oddělíme bílky od žloutků a ve větší míse vyšleháme bílky s cukrem, dokud se nebudou na metle tvořit pevné špičky. Do sněhu přidáme olej a postupně žloutky a na nižší rychlost znovu prošleháme, až se suroviny spojí. Nakonec stěrkou do těsta ručně zapracujeme mouku. Vzniklé nadýchané těsto nalijeme do vymazané a vysypané dortové formy a pečeme v troubě vyhřáté na 180°C.  Já už si nějak nepamatuji, jak dlouho jsem to pekla, prostě do té doby než do bude :D  (zlatavý povrch a test se špejlí).
Když se peče korpus, připravíme si ganache z bílé čokolády tak, že smetanu přivedeme téměř k varu, odstavíme z ohně a přidáme do ní na kostičky nalámanou bílou čokoládu. Chvíli necháme stát a pak občasně mícháme, až se čokoláda ve smetaně rozpustí. Až bude mít směs pokojovou teplotu, dáme chladit do lednice, dokud nezíská středně tuhou konzistenci.
Na krém si vyšleháme vychlazenou šlehačku a poté zlehka zašleháme i mascarpone s cukrem. Já ráda přidávám i trochu té čokoládové ganache, ale to už pak není ani potřeba moc sladit. Do krému zlehka vmícháme připravené ovoce.
Korpus podélně rozřízneme a naplníme větší polovinou krému. Navrch rovnoměrně rozetřeme zbývající krém a na něj čokoládovou ganache. Pozor, ať ganache není až příliš tekutá, jinak bude hodně stékat. Nakonec na krém s polevou naskládáme na ozdobu třešně.



pondělí 31. července 2017

Plněné papriky na středomořský způsob

Já prostě miluji plněné papriky. Hlavně tedy ty české s rajskou omáčkou, protože moje mamka je dělá nejlepší na světě.  Dělá je tak dobré, že já sama jsem si na ně ještě netroufla, protože se bojím, že je nikdy nebudu mít jako ona a nebude to to pravé. Papriky s rajskou jsou ale přece jen těžší jídlo a do rozpáleného léta se moc nehodí. Udělala jsem tedy takovou středomořskou verzi, která je odlehčená a k létu se naopak hodí. Zelenina i maso dohromady v jedné porci a příloha už ani není potřeba. Stačí jen kousek chleba, kterým vytřete tu skvělou rajčatovou omáčku. Já osobně chleba či tmavou bagetu nakrájím na plátky, potřu olivovým olej a chvíli opeču v troubě. Je to lahůdka a člověk si připadá jak někde v italské restauraci na břehu moře :)


Suroviny:
na 6 větších paprik
6 ks větších paprik různých barev
250 g mletého hovězího masa
250 g mletého vepřového masa
3 lžíce oleje
1 dcl suchého bílého vína
100 g rýže na risotto
1 menší červená cibule
1 stroužek česneku
2 lžičky kořenící směsi na mletá masa, já používám od Antonína
1 lžička sladké papriky
1 lžička sušeného tymiánu
hrstka sekaných čerstvých bylinek (oregano, bazalka, tymián, pažitka)
1 plechovka drcených rajčat
cca 10 lístků čerstvé bazalky
250 ml zeleninového vývaru
sůl, pepř

Postup:
Papriky omyjeme, odkrojíme vršky se stopkou a malým nožíkem vykrojíme semeník. Cibuli nakrájíme na kostičky a česnek prolisujeme. Na velké pánvi rozpálíme olej a necháme na něm postupně zesklovatět cibulku, poté přidáme i česnek a rýži a pár minut opékáme na mírném ohni. Zastříkneme vínem, necháme ho odpařit a do pánve přidáme mleté maso, které důkladně rozdělíme na jednotlivé hrudky. Vše dohromady opékáme asi 5 minut, než se maso zatáhne. Mezitím směs osolíme, opepříme, okořeníme a přidáme čerstvé bylinky. Troubu rozehřejeme na 180°C. Papriky naplníme směsí masa a přiklopíme vrškem se stopkou. Do hlubšího pekáčku s pokličkou rozprostřeme na dně drcená rajčata a lístky bazalky, na ně dáme papriky a zalijeme vývarem. Papriky by měly být minimálně z poloviny ponořené. Přiklopíme pokličkou a pečeme v troubě 30 minut a pak ještě 20 minut nezakryté. Já nejraději podávám s topinkami z trouby, které krásně nasáknou rajčatovou omáčku.


úterý 18. července 2017

Kořeněný broskvový dort

Tentokrát mám pro vás něco trochu speciálního. Již dlouho obdivuji Tessu Huff a její skvělé dorty. Měla jsem zálusk na její úžasnou kuchařku Layered, ale v Čechách není k dispozici a jde objednat pouze složitě přes Amazon. Ale protože mám skvělé kamarády, získali jí pro mě a dostala jsem jí k narozeninám, což byl pro mne naprosto dokonalý dárek. No a tak mám pro vás první recept z této skvělé kuchařky a zároveň malou recenzi knížky. Předem upozorňuji, že recept je dlouhý a příprava dortu má mnoho kroků, ale když si ji rozložíte na dva dny (jeden večer peču korpusy a druhý den dokončím), tak se to určitě dá. Já jsem právě s pečením také trošku meškala, protože přece jen s dítětem za zády takové velké pečení není úplně jednoduchá záležitost. Ale tento příjemně kořeněný dort je opravdu skvělý a bude hvězdou každé letní oslavy. Je velký a tak hravě uspokojí i velké sešlosti :)

Celá kniha Layered (Vrstvené dorty) je takovou biblí každého cukráře. Na začátku seznamuje se základními technikami plnění či zdobení dortů a nechybí ani recepty na základní potahovací krémy či polevy. Dorty jsou pak v knize řazeny do několika kategorií na klasické dorty, ovocné, slavnostní....Nutno říct, že i když je kniha zamýšlena i pro úplné začátečníky, většina dortů už vyžaduje trochu zručnosti, aby výsledek vypadal tak, jako na obrázku v knize. Dorty jsou vyšperkované k dokonalosti a proto je používáno mnoho surovin a ve větším množství. Česká peněženka teď trochu zapláče nad množstvím másla no :( Protože se jedná o americkou autorku a Američané přece jen dost sladí, je možné ubrat tak jednu pětinu/čtvrtinu cukru z korpusů.
Sečteno, podtrženo - jedná se o skvělou kuchařku s detailními a kompletními informacemi, díky níž můžete péct snové dorty. Chce to jen trochu cviku. 
No do budoucna mám co dělat :D



na korpusy:
360 g hladké mouky + na vysypání
170 g změklého másla
1 lžíce kvalitního kakaa
1 lžíce mleté skořice
2 čajové lžičky pečícího prášku
1 lžička mletého zázvoru
1 lžička sody
půl lžičky soli
půl lžičky nastrouhaného muškátového oříšku
půl lžičky mletého nebo drceného hřebíčku
cca 60 ml oleje z jadérek hroznového vína
(nebo jiný olej - z máku či dýňových semen)
250 g cukru krupice
1 lžička vanilkového extraktu
4 velká vejce
300 ml podmáslí

na broskvovou glazuru:
1 sklenička broskvového džemu (cca 250 ml)
půl lžičky skořice
půl lžičky mletého zázvoru
2 špetky mletého strouhaného muškátového oříšku

na rozmarýnové oříšky v medu:
cca 60 g piniových oříšků
1 lžíce medu
1 lžička mletého rozmarýnu
2 špetky soli

na krém:
60 g bílků
100 g cukru moučka
170 g změklého másla
lžička vanilkového extraktu

cca 120 g cream cheese (termizovaného sýra)
60 ml slaného karamelu (lze nahradit zkaramelizovaným salkem s trochou soli)

a na ozdobu 2 zralé broskve


Postup:
Korpusy
Původně jsou v receptu 2 promazané korpusy, ale já jsem upekla jeden tenký a druhý tlustý a ten jsem prokrojila. Líbilo se mi mít tři patra. 
Troubu předehřejeme na 180°C a vymažeme si dvě dortové formy o průměru 20 cm (případně pečeme postupně jeden a pak druhý korpus). Na těsto si prosijeme mouku a přidáme k ní kakao, skořici, prášek do pečiva, sodu, a ostatní koření. V robotu vyšleháme máslo a přidáme olej a cukr. Šleháme asi 3 minuty a dodáme ještě vanilku a vejce. Robot snížíme na nejnižší rychlost a pomalu v několika dávkách přidáváme na střídačku mouku a podmáslí. Vše mícháme do té doby, než se suroviny dobře spojí. Těsto rozdělíme na stejné poloviny a pečeme cca 30 minut, dokud špejle zapíchnutá do korpusu není čistá.

Broskvová glazura
Když se pečou korpusy, připravíme si glazuru. V kastrůlku smícháme džem s kořením, zahřejme, a mírně vaříme, dokud se džem nerozpustí. Když má konzistenci sirupu, přecedíme ho přes jemné sítko, abychom odstranili veškeré pevné částice. Glazuru nalijeme na ještě horké korpusy, hned po vytažení z trouby. Poté je necháme vychladnout a teprve poté vyjmeme z formy.

Krém
Bílky a cukr dáme do mísy od robotu a ručně metličkou je trochu prošleháme. Do vhodného hrnce dáme trochu vody, přivedeme k varu a navrch umístíme mísu s bílky tak, aby se dno mísy nedotýkalo vody. Takto nad párou šleháme bílky dokud nebudou mít teplotu přibližně 70°C (nebo když jsou na velmi horké). V této chvíli sundáme z páry, umístíme mísu do robotu a šleháme na vysokou rychlost asi 8 až 10 minut. Mísa by měla mezitím vychladnout a sníh by měl tvořit krásné pevné špičky. Vyměníme šlehací metlu za míchací (K metla) a sníh šleháme na střední rychlost, kdy po částech přidáváme kostičky másla a nakonec i vanilku. Po přidání másla krém nejdříve zřídne a jakoby se srazí a pak postupně získá krásně hladkou konzistenci. Krém by měl být sametový a pevný. Tento švýcarský bílkový krém je možné připravit dopředu, vydrží až 10 dní v lednici. K základnímu krému přidáme termizovaný sýr a tekutý slaný karamel a šlehačem dobře promícháme, až získáme hladkou texturu krému.

Rozmarýnové oříšky
Rozehřejeme silnostěnný kastrůlek a nasucho na něm opražíme oříšky. Přidáme med, rozmarýn a sůl a mícháme, dokud oříšky nejsou medem dobře pokryté. Poté vaříme ještě asi 3 minuty. Nakonec oříšky rovnoměrně rozprostřeme na připravený pečící papír a necháme vychladnout.


Sestavení dortu
Na první korpus naneseme polovinu krému a pěkně rozetřeme do stran. Přiklopíme druhým korpusem, potřeme zbývajícím krémem, poklademe broskvemi nakrájenými na měsíčky a posypeme rozmarýnovými oříšky.