Byl pěkný a teplý srpnový den, přímo stvořený na procházku zámeckými zahradami se skleničkou vychlazené limonády a kornoutkem se zmrzlinou. To vše a ještě o dost víc u nás proběhlo.
Fotky tentokrát nejsou moc kvalitní, protože jsem fotila pouze na mobil a všude bylo přímé slunce a stín pouze pod stromy. Upřímně, nechtělo se mi s každou porcí utíkat někam daleko do stínu a tam co nejlépe vyfotit, když zatím teplá jídla vychladla a manžel by mě sežral zlostí místo toho jídla :D
Jako každý rok čekám nějakou totální pecku, která mne úplně dostane a jako každý rok se překvapení nekoná. No jako vysloužilá vymetačka jídelních festivalů už jsem toho asi hodně zažila a jsem trochu zhýčkaná a nebo si nevybírám ty správné stánky. Abyste tomu ale správně rozuměli - né že bychom snad neměli skvělá jídla (těch tam bylo víc než dost), ale čekám na něco nového, co by mne nadchlo. A to by se asi některým z vás stalo u stánku Oh Deer bakery, kde jste mohli ochutnat vynikající Cronuty (kříženec donutu a croissantu). Ale ZAPRVÉ já už jsem měla možnost Cronuty ochutnat několikrát přímo u Jelenů v prodejně a ZADRUHÉ během našeho pobytu na festivalu už všechny došly, takže jsme si stejně dát nemohli. Ale rozhodně Cronuty mohu doporučit. Je to pořádná sladká "prasárna" pro nedietáře, ale jednou za čas se to může :D Hned vedle jste si ke koblížku mohli dát i kafe z legendární Kavárny, co hledá jméno, do jejichž opravdové kavárny na Smíchově jsem ještě neměla tu čest se dostat, protože neberou rezervace a vždy když tam jdeme, tak je buď obsazeno nebo minulý týden měli zavřeno z technických důvodů. Takže je to asi osud, že mě v té kavárně nechtějí :D Dali jsme si u nich tedy kafíčko alespoň na Food Parade.
A teď ještě jednou pro pořádek. My jsme navštívili Food Parade až neděli po poledni (šli jsme místo oběda) a to samozřejmě člověk musí počítat s tím, že se na něj třeba někde nedostane. To se nám díky bohu stalo jen u již zmiňovaných Cronutů, u ostatních stánků byly zásoby dostatečné. Stánky jsme tentokrát vybírali hlavně intuitivně, až na místě. Jediné, kam jsem se chtěla stopro podívat byl stánek Spicymama. Tam jsme si dali jarní závitek a chuťově nezklamal ani nepřekvapil a byla ho jen půlka, takže to byla v podstatě jen taková jednohubka, škoda. Ke Spicymama se chystám už delší dobu, tak snad to bude stát za to.
Velmi příjemně mě potěšil salát s chobotničkami z bistra Puzzle Pasta & Salad, který se v takovém vedru opravdu hodil. Listy byly příjemně dochucené a chobotničky nebylo málo (i když to možná z obrázku ta nevypadá). Chuť byla skvělá a navíc porce byla docela velká, takže jsme si s manželem dosyta pochutnali. Zde u stánku byla nabídka celkově lákavá a tak si rádi v budoucnu uděláme výlet přímo do restaurace.
Chtěli jsme si také dát nějaké pořádné maso. O burgery a nějakou tu grilovačku nikdy není na žádném festivalu nouze a tentokrát tomu nebylo jinak. Vychutnali jsme si dobře ochucený a šťavnatý burgřík u stánku Putica by Retro. Loni jsme měli jeden v Burger Baru (který byl letos také přítomen) a ačkoliv byl dobrý, tento letošní z Putica byl podle mne lepší.
Pořádnou frontu jsme si vystáli u stánku Mangustino, což není restaurace jako taková, spíš dodavatel kvalitních a prémiových vín a masa. Nabízejí ale také ochutnávky vín a různé jiné akce. A co jiného tak mohli na festivalu nabízet než kvalitní grilované hovězí dohromady s výběrovými víny. My jsme si vybrali degustační menu, kde nabízeli dva druhy hovězího z Francie a Argentiny nebo Uruguaye, s bagetkou, bramborou v alobalu a omáčkami. Samozřejmostí byla úprava medium. Obsluha nás upozornila, že v případě, že chceme maso více, máme si říct. Fronta ubíhala pomalu a tak jsem si čas krátila pozorováním francouzského kuchaře u grilu. Když se na mne blížila řada, všimla jsem si, že pro nás a pár ostatních připravované maso rozhodně není medium, ale rare, takže jsem si řekla, že ho chci více. Ještě, že jsem tak udělala, protože jsme nakonec dostali opravdu medium a ne nic syrového. Jelikož se porce skládala ze dvou druhů mas, nebyly hotové obě najednou a proto jsme museli čekat, což způsobilo, že první maso úplně vystydlo (když bylo navíc nakrájené na kousky). První teplé maso bylo vynikající, ale co je horší než žvýkat studený steak. Takže velká škoda, že si to lépe nehlídali, jinak bychom byli spokojení moc :)
Abych uzavřela slanou sekci, musím ještě zmínit poměrně novou rodinnou restauraci Gurmet Pauza, kde jsme ochutnali krůtí Tikka Masala s kuskusem a mátovo-koriandrovým jogurtem. Měla jsem ještě zálusk na černé risotto s chobotničkami, ale jelikož ty už jsme měli v salátu, zvolili jsme krůtí. A rozhodně jsem nelitovala, chutě byly hezky vyladěné a chválím ten mátovo-koriandrový jogurt. A všechno jsme to zapili osvěžující limčou s příchutí malin a růží ze stánku Belvoir, který mne hned uchvátil svojí nabídkou. Popravdě, limonáda byla moc dobrá, ale kdybych nevěděla, že má mít příchuť po růžích, tak to určitě nepoznám.
A to by nebyl pořádný festival, kdybychom si na závěr nedali něco sladkého. Loni jsme si pochutnávali na oreo cheesecaku, jehož skvělou chuť nemůžu doteď zapomenout. Letos jsme si dali skvělou zmrzlinu u stánku Creme de la creme. Už jen délka fronty napovídala, že to bude stát za to. Já jsem o tomto pánovi zmrzlináři slyšela hodně a vždy jen samou chválu a pověst nelhala. Zmrzlina je vážně vynikající a po takovém zážitku už vám zmrzlina někde na koupališti prostě nebude připadat dost dobrá. Příchutí měli vážně hodně, ale my jsme se ke stánku dostali až později, takže výběr už byl značně omezen. Ale to vůbec nevadilo, protože oni mají dobré všechny. Ochutnali jsme jeden sorbet - mojitová příchuť a jednu krémovou - oreo příchuť.
Aby toho nebylo málo, koupili jsme si na doma ke kafíčku ještě dva lotus donuty u Bertíkovy cukrárny. Vyzkoušela jsem donuty už všude možně a mám celkem srovnání, tak bych tyhle hodnotila jako zlatý střed. Zatím u mne vedou ty z Donut Shopu.
