sobota 29. září 2018

Itálie a co dobrého jsme si přivezli nebo ochutnali

O naší dovolené v Itálii jsem toho v posledních článcích napsala až až. Ale neměla jsem dostatek prostoru napsat ještě mnoho mých gastronomických postřehů. A protože tohle je blog primárně o jídle, nesmím tuhle část vynechat.
Prvně ale musím konstatovat, že naše cestování bylo hlavně o zážitcích a proto jsme raději peníze věnovali do vstupů, než abychom denně večeřeli v pěkných restauracích (i když já bych si to užila velmi). První část pobytu jsme bydleli v apartmánu, takže jsme si často vařili sami. Nicméně i tak jsme nemohli neochutnat místní dobrůtky.


Nejčastěji jsme jedli asi pizzu :) Ono je to logické, protože jí mají téměř všude, je levná a také dobrá. Přesto jsem ale v jednotlivých pizzách viděla kvalitativní rozdíl. Nejlepší byla asi ta, která měla okraje plněné mozarellou, to byl vážně gastronomický zážitek. Narazili jsme ale i na pizzu chutnající jak doma z mrazáku, což mě v Itálii trochu nemile překvapilo. Když jsme si jeden večer vyrazili jen my dva s mužem na romantickou večeři, objednali jsme si mimo jiné i tiramisu. A to bylo pro mne také jedno velké překvapení. Vůbec totiž nechutnalo jak jsem zvyklá, ale byl to prostě krém s kávou a sušenkami. Netuším, zda to byla nějaká krajová verze, ale s italským tiramisu podle mých představ to mělo společné velmi málo, i když dezert to byl dobrý.
Původně jsme si jeden večer chtěli dojít na dobré mořské plody, ale jako naschvál naše dcerka nechtěla večer usnout a když po desáté večer konečně usnula, aby jí babička mohla hlídat, nenašli jsme už restauraci, kde by kuchyně přijímala nové objednávky. Ale nakonec jsme si ty plody moře stejně jen užili, jenom trochu jinak, než jsme mysleli. V centru Janova jsme objevili stánek, kde se neustále tvořila velká fronta. To už samo o sobě něco značí a tak jsme to museli jít také prozkoumat. Jednalo se o stánek, kde smažili v těstíčku mušle, kalamáry i rybičky a dávali je s sebou v papírovém kornoutku. Vůně se odtamtud linuly nádherné a my jsme neodolali a objednali si kalamáry. Sice jsme si jídlo vychutnávali v ruce a sedící na obrubníku u přístavu, ale bylo to výjímečný  chuťový zážitek. Čerstvé mořské plody se prostě nedají s ničím srovnat.

 

Když jsme už zažili oběd na chodníku, chtělo to zase trochu vyvážit a užít si nějaký civilizovaný gastronomický zážitek. To se nám povedlo během našeho pobytu v Padova, kde jsme úplně náhodou narazili na malou rodinnou restauraci s krásnou stinnou zahradou plnou stromů. Všichni jsme si dali pouze Primo Piato (tedy menší porce podávaná před hlavním chodem), ale když nám dobroty přinesli, zjistili jsme, že se najíme dostatečně. Nechápu vlastně, jak ty Italové mohou sníst talíř těstovin a pak ještě hlavní chod s masem :D Ale zpátky k našem dobrotám. Těstoviny v Itálii jsou samozřejmě úplně jiné než jak je známe my z Čech. Stačí mít ty nejkvalitnější suroviny a třeba jen s rajčaty a olivovým olejem vykouzlíte divy :) Já jsem měla s hovězím ragú a moje mamka si vybrala vegetariánské s mozarellou a pečeným lilkem. Na původní názvy se mě neptejte, samozřejmě jsem je už úspěšně zapomněla :D Můj muž si nakonec dal  překvapivě neitalský falafel a ačkoliv chutnal jinak než jsem zvyklá z Čech, byl moc dobrý.

Jinak v každém větším městě jsme potkávali nádherné malé obchůdky s místními specialitami - se sýry, domácími těstovinami, sladkostmi a dalšími. To byla pastva pro oči a lákadlo pro náš mlsný jazýček. Nezapomenu na obchod v Padova, který byl plný domácí pasty, která byla dělaná ručně a ochucená třeba rajčaty, špenátem nebo šalvějem. Samozřejmě jsem si musela koupit suvenýr domů, ale ještě si těstoviny šetřím, než je uvařím. Obecně já mám nejradši vozit si z cest jedlé suvenýry než nějaké zbytečné blbinky a lapače z prachu. Proto jsem si z Janova musela přivézt janovské pesto. To má u nás spotřebu opravdu závratnou. Nejlepší je ale stejně to čerstvě připravené. 
Během našeho pobytu v Itálii jsme mnohokrát navštívili i supermarkety a nevím, jestli to někdo z vás má podobně, ale já jsem schopná v zahraničních supermarketech strávit docela dost času a zjišťuji, jaké dobrůtky tam oproti nám nabízejí. No a i obyčejný italský Lidl mě dokázal nadchnout. Ale to je asi taková moje gastro úchylka :D Nicméně koupila jsem si domů risotto v pytlíku, protože jsem chtěla vyzkoušet jejich polotovary. Jednalo se o italský produkt, který je bez glutamánu, palmového oleje, barviv i konzervantů, což je velmi příjemné zjištění. A jaké bylo risotto chuťově? Musím říct, že mi chutnalo a jako rychlý oběd určitě obstojí. To, co se prodává v Česku rozhodně takovou kvalitu nemá.
A protože jsem měla pocit, že si toho vezu zpátky domů málo, nakoupili jsme ještě jedno mega balení těstovin, kde v krabici byly různé druhy těstovin z různých regionů Itálie. Ačkoliv se jedná spíše o takové turistické balení, těstoviny už jsme doma vyzkoušeli a jsou chuťově dobré. A hlavně nám aspoň chvíli vydrží :)

Na téma jídlo v Itálii bych tady mohla psát ještě dlouho, ale lepší než jakýkoliv článek a vlastní zážitek :)


12 komentářů: