středa 7. srpna 2019

Roadtrip po Itálii 2019 - Neapol a okolí

Konečně jsem zase našla pár volných chvil, abych mohla pokračovat ve vyprávění o naší cestě. Minule jsem skončila naší cestou z Lago di Garda směrem k Neapoli, našemu hlavnímu cíli.
Ubytování jsme měli zajištěné v populárním letovisku Sorrento, které se nachází cca 50 km od Neapole. Možná se ptáte, proč jsme si nevybrali něco přímo v Neapoli. Důvodu je více. Chtěli jsme nějaké ubytování apartmánového typu, nejlépe v soukromí a za přijatelnou cenu jsme chtěli získat maximum, z čehož vyplývá, že hledání nebylo jednoduché. Dále jsme chtěli mít blízko pěkné koupání a také jsme chtěli být víc v přírodě. Vše, co jsme chtěli nám splnil Stella Maris Holiday House s příjemnou mladou majitelkou, která byla ochotná pro nás udělat cokoliv. Náš domek se nacházel až na okraji Sorrenta v kopečku, a tak byl v okolí krásný klid (městečko je docela rušné) a navíc jsme měli krásný výhled. Nutno ale říct, že tohle ubytování je vhodné pouze v případě, že s sebou máte auto.


Na místo jsme dorazili až kolem desáté, takže nás hned přivítal čilý večerní ruch a bláznivá doprava. Řekla bych, že z Řecka a severní Itálie už jsme na bláznivý silniční provoz celkem zvyklí, ale tady na jihu to bylo snad ještě o stupeň bláznivější. Skútry se kolem nás vrhaly bez jakékoliv špetky opatrnosti, na úzkých silničkách se člověk sotva vyhnul protijedoucímu autu a semafory respektovali snad pouze turisté. Ale pomyslné první místo rozhodně vyhrál pán na skútru, který s sebou vezl psa, který mu poslušně za jízdy stál u nohou. Pejsek na to byl očividně dost zvyklý a nijak se jízdou neznepokojoval :D

Sorrento
Jedna z pláží na Marina di Puolo
První den po našem příjezdu jsme se rozhodli zregenerovat po celodenní cestě pobytem na pláži. Což o to, pláží je v okolí mnoho, ale my jsme hledali místo s pozvolným vstupem do vody, písečnou pláží a pokud možno i s relativním klidem. Jelikož celá oblast je hodně oblíbená, pláže bývají hodně plné a někdy až nabité. My jsme si nakonec nechali poradit přímo od paní majitelky, která nám doporučila pláž Marina di Puolo kousek od Sorrenta. Jedná se o pláž, na kterou vede soukromá cesta, takže při vjezdu musíte zaplatit 6 euro, což ale pokrývá i celodenní zastřešený parking. Samotnou pláž má rozděleno několik plážových klubů, ale je zde i kousek, kam můžete přijít se svým vlastním slunečníkem a dekou. My jsme volili pobyt na lehátkách a cena za 2 lehátka a slunečních byla 15 EUR, což je cena skvělá. Pamatuji si loni, že v severní Itálii jsme na dvou různých a méně hezkých plážích platili cenu 40 EUR.  Ceny za lehátka a plážový servis se však v okolí hodně liší a přímo na Amalfinském pobřeží už se částky dramaticky zvedají. Místo se nám moc líbilo i proto, že zde nebylo přecpáno a tak jsme stejnou pláž navštívili v průběhu pobytu ještě dvakrát.

K večeru jsem si udělali první výlet do Neapole, ale měli jsme čas pouze na krátkou procházku a pak jsme zamířili k plážové promenádě, kde nás hned upoutala příjemná restaurace s nádherným výhledem na Vesuv. Jídlo bylo vynikající - zkusili jsme mořské plody a také pizzu a rozhodně to byla jedna z nejlepších, kterou jsme kdy jedli.




Když jsme si jeden den užívali na pláži, museli jsme to logicky další den vyvážit nějakým pohybem. A nedrželi jsme se vůbec zkrátka :) Druhý den jsme vyrazili do Neapole, k úpatí Vesuvu, kde se nachází archeologické naleziště velmi podobné Pompejím, akorát je menší. Na základě rady z průvodce jsme k návštěvě zvolili Herculaneum a ne Pompeje, právě proto, že Pompeje jsou nabité turisty. Přitom jsou ale obě místa velmi podobná, pouze Pompeje jsou o dost větší. A musím říct, že v tom šíleném vedru jsme menší rozlohu místa určitě ocenili a prohlídku si mnohem víc užili bez davů a front. Ze všeho nejvíc mne dostaly sklepní prostory, které byly plné lidských koster, zachycených přesně tak, jak je zastihla žhavá láva z Vesuvu. V tu chvíli, když jsem viděla ta schoulená lidská těla, tak jsem si představovala, jaká hrůza tyto lidi musela potkat...

Po obědě jsme autem vyrazili nahoru na sopku Vesuv. Autem (či autobusem) můžete vyjet opravdu vysoko, pak už Vás zastaví značka a auto je nutné odstavit na cestě za cenu 6 EUR. Aktivní jedinci už potom můžou jít pěšky po silnici až k pokladnám, což je  vzdálenost nějaký 3-4 km. Jinak ale můžete využít shuttle busy - malé dodávky, které Vás za cenu 2 eura vyvezou až k pokladnám a na zpáteční cestě zase dolů. Já podotýkám, že my jsme se nahoru vydali i s mojí mamkou a hlavně 2,5 letou dcerou, takže my jsme se rádi svezli, stejně jako drtivá většina návštěvníků. Nejvíc mě pobavila rodinka se dvěma dětmi, kde tatínek zavelel, že se vydají rovnou pěšky, že nebudou ještě něco navíc platit. Za pár minut už jsme je potkali, jak jsou zase zpátky a čekají na odvoz :D

Auto nás dovezlo k pokladnám (vstup 10 EUR), odkud už se dá pokračovat pouze pěšky. Ještě kratičký kousek se jde po silnici, která však záhy končí a nahradí jí strmá prašná cesta plná sopečných kamínků. My jsme měli o zábavu postaráno, protože jsme se s manželem střídali a nesli dceru na zádech (terén není vhodný pro malé děti) - prostě takový výstup s šestnácti kilovou krosnou :) Jak jsem tak pozorovala proudící lidi, Ema byla ten den určitě jeden z nejmladších turistů.
Výhledy do kráteru i na širé okolí byly nádherné a rozhodně stály za tu námahu. Člověk si tam nahoře připadal naprosto svobodný a úplně mimo realitu. A navíc, Vesuv je stále ještě aktivní vulkán, i když naposledy chrlil lávu v roce 1947. A když se ještě vrátím k Pompejím, věděli jste, že toto "město" leží celých 10 km od Vesuvu? Já si myslela, že je to mnohem blíž. A taky jsem si myslela, že obyvatele zabila žhavá láva, ale ta než tam dotekla, tak již byli lidé dávno udušeni jedovatými plyny. Ale pojďme teď zase k něčemu pozitivnějšímu...

Herculaneum
Herculaneum
Na vrcholu Vesuvu

Ráda bych teď věnovala samotné Neapoli, jejíž rozloha mě tedy opravdu překvapila. Počítáme-li i veškerá předměstí, tak má město více než 3 miliony obyvatel a táhne se po celém zálivu. Na to, jak je město rozsáhlé, tak jsme měli málo času a proto jsme toho z města viděli jen relativně málo. Nevím tedy, jestli jsem dost kompetentní vynášet nějaké soudy a názory, ale zkusím to.
Prvně musím dát za pravdu názorům, že město působí tak nějak drsně, syrově, špinavě...ale hlavně v lokalitách mimo centrum. To v centru je všechno v pořádku a je zde čisto, ale stačí vyjet jenom kousek stranou a už se můžete potkat s každodenní realitou města. Oprýskané domy a nevzhledné paneláky, všudypřítomné pověšené prádlo, nepořádek na ulici, bezdomovci povalující se na starých matracích přímo na ulici. Ano, tohle je Neapol, ale má toho i mnoho hezkého k vidění.

My jsme se pohybovali hlavně okolo Piazza del Plebiscito, které se nachází nedaleko přístavu. Jen o kousek dál leží hrad - Castel del Nuovo, který patří k dominantám města. My jsme se šli ale podívat pouze na nádvoří, dovnitř hradu se nám nechtělo. Když půjdete od hradu pár minut směrem ke zmíněnému náměstí, budete procházet kolem kryté nákupní galerie Umberta I., která je téměř totožná se známější galerií Viktora Emanuela II. v Miláně. V okolí je mnoho míst, kde si můžete vychutnat skvělou italskou zmrzlinu, přesně tak, jak jsme to udělali my. Co se týká hradů, tak více než Castel Nuovo, se mi líbil Castel dell Ovo (my jsme si ho přejmenovali na hrad Vajíčko, což je také překlad), který leží na skalnatém ostrůvku u pobřežní promenády asi 15 minut pěšky od Piazza del Plebiscito. Své jméno hrad získal podle legendy, která říká, že básník Vergilius ukryl do základů hradu čarovné vajíčko, které mělo hrad chránit. Kdyby se vejce rozbilo, stihla by pohroma celou Neapol. Místo je skvělé pro fotografování a často se tu fotí také svatby.

Piazza Plebiscito
Castel dell Ovo
Jako moje TOP místo v Neapoli bych ale zvolila Castel Sant'Elmo, který se nachází nahoře, ve čtvrti Voromero. Neapol totiž není rovná placka a tak z centra vedou do výše položených čtvrtí hned tři nebo čtyři lanovky. My jsme jeli nahoru do Voromera hlavně za cílem navštívit právě zmíněný hrad, ale překvapilo nás, jak se Voromero liší o města dole. Připadalo mi to doslova, jak kdybych vyjela o jednu životní úroveň výš. Najednou se úplně změnila architektura domů, vše bylo hezčí, upravenější a registrovali jsme celkově větší pořádek i řád....měla jsem najednou pocit, že jsem v jiném městě. Ale zpátky ke Castel Sant'Elmo. Za příjemných 5 EUR za vstup získáte opravdu nevšední zážitek. Postupně stoupáte po mohutných hradbách nahoru a s každým metrem výš si děláte fotky nádherného výhledu, abyste zjistili, že ten nejlepší a fenomenální výhled na vás čeká až úplně nahoře na hradbách, které se táhnou po celém obvodu hradu a vy tak máte možnost mít výhled 360°C na celé město, záliv a Vesuv...
Myslíte si, že na takovém místě musí být nabito turisty? Omyl, jej jich tu naopak velmi málo a vás tak nahoře, kromě úžasného výhledu, pohltí ještě dokonalý klid a ticho. Otázku, proč je tu tak málo lidí jsme si pokládali několikrát....lidé o tomto místě nevědí nebo se jim do kopce prostě nechce? Netuším a je mi to jedno. Jsem moc ráda, že my jsme si sem cestu našli a zážitek si dokonale užili.

Teď trochu odbočím k literatuře, ale prostě mi to nedá. Teprve potom, co jsme naši dovolenou v zimě naplánovali, jsem začala číst tetralogii Geniální Přítelkyně, která se odehrává převážně právě v Neapoli. Ten, kdo také četl, tak ví, že je to výjimečný příběh. No a mě to nedalo, abych neprocházela město a  přitom si nereflektovala děj z knihy, který se na daných místech udál. Prohlídka tak pro mě zase získala úplně jiný rozměr. Jak jsem se dozvěděla, tak pro velké fanoušky pořádají ve městě i speciální tour po místech z knihy, což může být velmi zajímavé a můžete tak nahlédnout na město z úplně jiného úhlu.

O Neapoli bych ještě mohla psát dál, ale jsem si vědomá toho, že článek už přesahuje únosnou délku :D a to důležité už bylo nejspíš řečeno.
Jak jsem zmínila na počátku, Neapol jsem stačila poznat jen krátce, takže tím je možná můj názor hodně zkreslený. Jestli jste někdo z Vás v Neapoli také byl a vnímáte jí třeba úplně jinak, tak se se mnou určitě podělte o názor, budu ráda.

V příští části bych ráda pokračovala popisem našich zážitků na Amalfinském pobřeží.


Výhled z Castel Sant'Elmo
Castel del Nuovo